Noci jsou dlouhé, zvlášť když se nechce spát.
Přátelé se uložili ke spánku, tiše teskníc nad těmi, jež odešli a již se nevrátí.
Poprvé spatřená polární zář připomíná jen zvláštně zelené mraky a přesto je krásná.
Je sladce teskno.
Každý jsme ztratili někoho blízkého srdci, každému byl někdo ze srdce vyrván.
Každý měl někdy v srdci bolestnou ránu, která se nechtěla hojit.
Většinu těch ran vyléčí, nebo alespoň otupí čas.
Některé ne.
Srdce se zajizví, ale nedoroste.
Čím víc máme takových ran, tím jsou naše srdce menší a my ztrácíme naději, víru a schopnost milovat.
Polární záře je krásná, ale noci jsou dlouhé a rána vyhlížejí, jako by se nikdy nemělo rozednít.
A my, tvorové noční, raději užíváme sladkobolnost místních nocí, které jen na pár hodin přerušeje pošmourný den, neboť naše srdce stále nedorůstají.
Přátelé se uložili ke spánku, tiše teskníc nad těmi, jež odešli a již se nevrátí.
Poprvé spatřená polární zář připomíná jen zvláštně zelené mraky a přesto je krásná.
Je sladce teskno.
Každý jsme ztratili někoho blízkého srdci, každému byl někdo ze srdce vyrván.
Každý měl někdy v srdci bolestnou ránu, která se nechtěla hojit.
Většinu těch ran vyléčí, nebo alespoň otupí čas.
Některé ne.
Srdce se zajizví, ale nedoroste.
Čím víc máme takových ran, tím jsou naše srdce menší a my ztrácíme naději, víru a schopnost milovat.
Polární záře je krásná, ale noci jsou dlouhé a rána vyhlížejí, jako by se nikdy nemělo rozednít.
A my, tvorové noční, raději užíváme sladkobolnost místních nocí, které jen na pár hodin přerušeje pošmourný den, neboť naše srdce stále nedorůstají.